Jak probíhá rekultivace krajiny?

S narůstajícím povědomím o nutnosti udržitelného rozvoje je stále více pozornosti věnováno rekultivace krajiny. Jaké formy má tento proces?

Když se řekne těžba nerostných surovin, mnohým z nás se vybaví obrazy obrovských lomů a vytěžených kopců. Tyto zásahy do scenérií mění jejich fyzickou podobu. To vše má dlouhodobé důsledky pro životní prostředí. Avšak s narůstajícím povědomím o nutnosti udržitelného rozvoje se stále více pozornosti věnuje obnově. Jaké formy má proces rekultivace krajiny?

Co je to rekultivace krajiny?

Rekultivace lomů není pouze o estetické obnově. Je to komplexní proces, který zahrnuje oživení půdy, výsadbu vegetace, navrácení vodních toků do koryt a vytváření nových životních prostorů pro flóru a faunu. Cílem je vrátit zemi k jejímu původnímu stavu. V tom nejvíce ideálním případě vznikne prostředí, které bude bohatší a rozmanitější, než byl prostor než začala těžba nerostných surovin.

Jak probíhá rekultivace v ČR?

Prvním krokem v procesu je často sanace půdy, která může být kontaminována nebo erodována, když začala těžba surovin. Zemina musí být ošetřena a připravena tak, aby mohla opět podporovat růst rostlin. To může zahrnovat dodávku živin, zlepšení struktury nebo dokonce kompletní výměnu kontaminovaného substrátu. Mezi flórou existují druhy, které do sebe dokáží navázat některé toxické prvky. Tato forma biologické rekultivace se nazývá fytoextrakce a využívá výsadby slunečnic nebo vrbovky bahenní. Po sklizni se zbytky rostlin ekologicky likvidují.

Zdroj: Freepik

Hlavní metody rekultivace lomu

Po dekontaminaci následuje výsadba vegetace, která je pečlivě vybírána. Musí odpovídat původním ekosystémům a zároveň podporovat biodiverzitu. To může znamenat výsadbu stromů, keřů, travin a dalších rostlin, které pomáhají stabilizovat půdu a vytvářet nové životní prostředí pro živočichy. Existuje několik běžně využívaných a inovativních metod, které se používají k tomuto účelu.

  1. Hydroseeding

Tato metoda rekultivace krajiny využívá speciálních strojů, které rozprašují tekutou směs semínek a organických hnojiv na plochu po těžbě. To vše pomáhá rychlejšímu růstu. Výhodou této metody je rychlá obnova vegetace a stabilizace půdy. Nicméně nevýhodou může být vyšší finanční náročnost a nutnost pravidelného monitorování a údržby.

  1. Přírodní sukcese

Tento přístup spočívá v tom, že se oblasti nechají přirozeně obnovovat bez přímého zásahu člověka. Postupně se dovolí, aby semena ruderálních rostlin a živočichové kolonizovali vyprázdněná místa. Výhodou je nižší finanční náročnost a menší potřeba lidské intervence. Nevýhodou může být pomalejší proces obnovy a nedostatečná kontrola nad vývojem ekosystému.

  1. Vytváření umělých biotopů

Tato metoda zahrnuje vytvoření ekosystémů, které napodobují přirozené prostředí. To může zahrnovat výsadbu specifických rostlin, vypouštění živočichů a stavbu umělých vodních toků nebo jezer. Výhodou je kontrola nad procesem a možnost vytvoření specifických habitatů. Nevýhodou může být vyšší finanční náročnost a potřeba dlouhodobého monitorování.

  1. Nové rekreační oblasti jako forma rekultivace krajiny

Tímto způsobem vznikají příležitosti pro turistiku. Velmi často se bývalé těžební oblasti transformují na parky, golfové hřiště nebo jiné rekreační zařízení, které přinášejí komunitám nové příležitosti pro odpočinek a zábavu. Některé doly či zpracovatelské závody byly úspěšně přeměněny na skanzeny, kde je prezentována těžba nerostných surovin v ČR. Výhodou jsou nízké náklady a stálý příliv financí od návštěvníků. Nevýhodou může být stále zastavěné území bez návratu přírody.

Proč se vyplácí zahladit stopy po dolech a lomech?

Rekultivace krajiny po těžbě nerostných surovin tedy není jen otázkou napravení škod. Je to příležitost k návratu k přírodě, k obnově ekosystémů a k vytváření hodnot, které mohou sloužit budoucím generacím. Výzvy a potíže mohou být velké, včetně finanční náročnosti a dlouhého časového horizontu. Ale je důležité si uvědomit, že investice do rekultivace přináší benefity pro životní prostředí i společnost jako celek. S pokračujícím vývojem technologií a metod rekultivace se také zvyšuje účinnost a úspěšnost těchto projektů.

 

 

Hana Vytopilová
Autor

Hana Vytopilová

Hana získávala vztah k přírodě od dětských let, kdy se začala zajímat o kameny. Od 7 let až do dneška tvoří sbírku minerálů. Její zájem o vše živé i neživé se prohloubil v 15 letech, kdy začala při svých toulkách v terénu profesionálně fotit krajinu a s focením dostihového sportu procestovala celou Evropu. To vše bylo zpečetěno vystudováním magisterského oboru Environmentální geologie na UP v Olomouci. Dokáže kvalifikovaně odpovědět na otázky z oblasti minerálů a hornin, fosilních paliv i alternativních zdrojů, společně s jejich vlivem na životní prostředí.

Zájmy: geologie, ekologie, fotografie, dostihy